Pickupy
History_of_Ford_F
History_of_Chevrolet_trucks

Trucks
Autocar_AT64
Caterpillar_797
Ford_AT9522
Ford_CL9000
Freightliner_Century_Class
Freightliner_FLB
Freightliner_FLD120-94
Freightliner_FLD120
Freightliner_WF8164
Kenworth_K100
Kenworth_K100E
Kenworth_T600A
Kenworth_T800
Kenworth_W900
Kenworth_W900-75
Kenworth_W900B
Mack_Fdm_700
Mack_CH603
Mack_L_Series
Mack_RD_800_SX
Marmon_54F
Oshkosh_P15
Peterbilt_351
Peterbilt_359-72
Peterbilt_359_Wrecker
Peterbilt_377
Peterbilt_377A-E
Peterbilt_378
Seagrave_1958
Western_Star_4964EX

Tractors:
John_Deere

I. díl

Na úvod to vezmeme tak všeobecně, od každého něco a taky obecně o zvyklostech a rozdílech mezi evropskými a americkými náklaďáky. V USA i v Kanadě jsou všechny užitkové automobily, od nejmenších pikapů až po největší soupravy tahačů s návěsy, rozděleny do podle své celkové hmotnosti do 8 tříd (Class 1 až 8). 
Třída 1 zahrnuje lehká užitková vozidla do celkové hmotnosti 2,7 T, třída 2 - 2,7 až 4,5, 
třída 3 - do 6,3, třída 4 do 7,2, třída 5 - do 8,8, třída 6 do 11,7, třída 7 - do 14,85 a nakonec 
třída 8 - nad 14,85 Tuny. 
Velmi oblíbená jsou vozidla tříd 1 a 2, která odpovídají evropským vozům s celkovou hmotností do 3,5 T. Jsou to pikapy jako např. Chevy Silverado, GMC Sierra, Fordy řady F atd. Dále pak dodávky, tedy VAN jako Ford Econoline, Dodge RAM Van, Chevy Astro apod. Lehké a středně těžké vozy tříd 4 až 7 jsou ale daleko více zajímavé. Patří sem především domácí výrobci jako Ford a Navistar(International) a pak Freightliner. Ročně se prodá zhruba 160 000 těchto vozidel. Ještě více je však zajímavá třída 8 (Heavy Duty), doslova kralující americkým dálnicím a silnicím. Kdo by neznal alespoň z filmů obrovské tahače, které jezdí křížem krážem přes USA a Kanadu. Jen málokdo však zná jejich značky, natož vůbec typy apod. Používají se především podvozky 6x4, motory renomovaných výrobců, jako Detroit Diesel, Caterpillar, Cummins apod. Kdo by čekal motory vlastní konstrukce, zůstane zklamán. Jedinou vyjímkou je společnost Mack Trucks. , která i nadále vyrábí motry vlastní konstrukce. Legendou je společnost MACK TRUCKS. Co, který dnes vlastní Renult V.I., ale v posledních letech výrazně upadá, především díky zastaralému výrobnímu programu. Zašlá sláva vozů typu RW Super Liner a SuperTruck je již dávno pryč. Výroba těchto typů skončila v roce 1994. Ale již v roce 1988 dostal přednost konveční typ CH, který ovšem sám danou situaci nemůže zachránit, nemluvě o tom, že je již 14 let starý. Další je společnost Freightliner Corporation z Oregon, o které bude řeč příště. Neméně zajímavý je koncern 
PACCAR, který je známý i v Evropě, především díky tomu, že vlastní holanskou značku DAF a anglický Foden. V Americe mu náleží slavné značky Peterbilt a Kenworth. Peterbilt Motors má již 3 výrobní závody: Newark( Kalifornie), Madison(Tennessee) a Denton(Texas). Značka si uchovává vlastní prodejní i servisní síť, a má také vlastní samostatné závody a konstrukční týmy. Kenworth Truck Company sídlí v Seattlu, stát Washington a již v roce 1915 vyrobila první tahač návěsů Gersix, jméno Kenworth má od roku 1923 a její dnešní typová řada T2000(od 1996) je považována za vrchol techniky, stejně jako T600A(od roku 1985) Tyto hlavní výrobce sledují pak s odstupem Sterling(dříve Ford, dnes patří do koncernu DaimlerChrysler AG), International a švédské Volvo, které vlastní bývalé závody GMC/Volvo/White a vyrábí v USA kapotové tahače, které jsou určeny pouze pro Americký trh. Následují další slavní výrobci, ovšem již podstatně menší. Je to slavný Texaský Marmon, jediná firma v USA, která staví kompletně tahače ručně a dle přání zákazníka. Další je kanadský Western Star, dříve model značky White, nyní samostatná značka, která však patří do koncernu DaimlerChrysler. Zvláštní postavení má pak firma OSHKOSH Truck Corporation ze stejnojmeného města ve státě Wisconsin, která vyrábí především speciální vozidla pro armádu, požární speciály, vozy pro stavby a lomy apod. V USA jsou kapotové trucky velmi oblíbené, naopak bezkapotové trucky se přílišné oblibě netěší. V Evropě je tomu naopak, kapotových tahčů je tu poskrovnu, ale jezdí zde i americké trucky a to i dokonce u nás. Mohu potvrdit, že jsem sám viděl několik Freghtlinerů, Peterbiltů a Kenworthů. V cizině, především v Holandsku, Francii a Německu jich také pár jezdí. To je o americký tahačích zhruba vše, ostatní už jsou přílišné detaily, o kterých si možná povíme někdy příště. 

Freightliner

Společnost Consolidated Freightways nejprve využívala tyto vlastnoručně vyrobené trucky pro sebe, ale později se společnost osamostatnila a začlala prodávat své výrobky po celých
Spojených státech a stala se jednou z nejrozšířenějších značek. Společnost
Freightliner Corporation sídlí v Portlandu ( stát OREGON) a vyrábí ročně kolem 50 000 ks trucků. Dnes je součástí mezinárodního koncernu Daimler Chrysler AG. 
James Leland, majitel dopravní firmy Consolidated Freightways se rozhodl v roce 1939 pro výrobu vlastních trucků, původně jen z bezkapotovou( trambusovou) budkou z hliníku. V roce 1951 vstoupil Freightliner do společenství s firmou White, kterou později koupila švédská automobilka Volvo. V roce 1981 se stal Freightliner součástí koncernu Daimler - Benz AG, do kterého byla postupně začleněna také divize Ford Trucks, přejmenovaná na Sterling. Sterling je ale spíše zaměřen na středně těžké užitkové a komunální vozy a vozidla pro těžké podmínky (lomy, ropné vrty apod.) Původní Freightliner se nadále specializujena nákladní automobily a silniční tahače hmotnostní třídy 8 (přes 14,58 Tuny), především pro dálkovou dopravu, kde nyní zaujímá první pozici na trhu v USA. V rámci nové celosvětové strategie společnosti je vlajkovou lodí flotily silničních "křižníků" nový bezkapotový tahač Freightliner Argosy 6x4 COE (Cab over Engine), poprvé představený v roce 1997. Protože v Severní Americe je legislativně omezena jen délka návěsů, není rozhodující vlastní délka tahače. Mírou, která zákazníka zajímá z hlediska pohodlí je BBC (Bumper Back to Cab), délka budky od nárazníku po zadní stěnu, samozřejmě v palcích. Označení budek proto vypadá takto: Day Cab 63 (krátká), Mid-Roof 90 (prodloužená) apod.
Budky jsou z 80% hliníkové s ocelovými výztuhami a jsou lehké. U všech prodloužených a dlouhých se používá originální konstrukce schůdků, které se otevřením dveří samočinně vysouvají z obrysu budky do strany, zavěšeny vpředu okolo svislé osy.
Klimatizovaná kabina s plochou podlahou je velmi dobře vybavena a POSKYTUJE ŘIDIČI MAXIMÁLNÍ POHODLÍ při jízdě i odpočinku. Přístrojová deska obsahuje kromě otáčkoměru a rychloměru 13 dalších malých ukazatelů, jsou provozně nejdůležitější tempomat Cruise Control udržující stálou rychlost, Cruise Power zvyšující krátkodobě výkon motoru až o 10% a satelitní nebo pozemní navigační sytém. To je vše (na tachograf jsem nezapomněl, ten se V USA nepoužívá). K základnímu vybavení patří již řadu let radiotelefon a vysílačka CB (Citizen Band). Některé vozy jsou navíc vybaveny i radarovým systémem, varujícím řidiče před nebezpečně blízkými překážkami před vozem a vpravo vedle vozu.
Motory a podvozek se dělají většinou na přání zákazníka.
V nabídce jsou tyto motory: od V6 Caterpillar, Cummins, Detroit Diesel.
Výkon: 120 - 370 KW (160 - 500 HP)
Převodovky: (i samočinné) Allison, Fuller, Meritor a Spicer.
Nápravy Rockwell, Eaton
Brzdy mají standartně ABS/ASR. 
Servisní interval: 40 000 km
Plná záruka: 217 000 km omezená na 3 roky provozu.
Ve voze i i palubní počítač OBD (On Board Diagnostic), který provádí
průběžně většinu kontrolních funkcí.
Jak už jsem psal, původním výrobním programem byly vozy s bezkapotovou
budkou a jejich výroba pokračuje nejen novinkou Argosy, ale také řadou
FLA Cabover, ještě s klasickou hranatou budkou.

OSHKOSH - velká neznámá

Značka Oshkosh má velmi dlouho tradici. Průkopníci pohonu 4x4 - Wiliam R. Besserdich, který stál už v roce 1912 u zrodu automobilky FWD (Four wheel drive) a Bernhard A. Mosling nabízeli patentovaná řešení uzávěru mezinápravového diferenciálu a řízení přední poháněné nápravy mnoha slavným výrobcům v USA (Ford, Case, Packard, Studebaker atd.), ale byli všude odmítnuti. Nezbylo jim tedy, než se pustit do stavby užitkových vozidel s pohonem 4x4 vlastními silami. První prototyp Old Betsy z roku 1917 je dodnes v továrně vystaven. Společnost je pojmenována stejně jako její sídelní město po indiánském náčelníkovi.

Dnešní Oshkosh Truck Corporation, sídlící v americkém státě Wisconsinu vyrábí širokou paletu speciálních vozidel, vě+tšinou s pohonem všec h kol, pod heslem Go anywhere the wheels touch teh ground (projeď všude, kde se kola dotýkají země).  A to i navzdory těžkým dobám, kdy se výroba téměř zastavila (např, v roce 1936 vyrobili pouze 1 vozidlo!!!) společnost přežila do dnešních dnů a v roce 1999byla vyhlášena podle obchodních výsledků jako jedna ze 100 nejlepších firem v USA, které zvýšily prodej. (Oshkosh o 30%) Na vyrovnané bilanci se podílejí ovšem i vojenské zakázky, kdy série 5 modelů speciálního bezkapotového nákladního vozu 8x8 HEMT (Heavy expanded mobility tactical truck), dosáhla od roku 1981 prodeje 13 000,- ks, kapotovaný návěsový tahač tanků 8x8 HET (Heavy equipment transporter) pak 1 044,- ks, kontejnerový bezkapotový přepravník 10x10 PLS (Palletied load system) od září 1990 2 626,- ks. tato taktická armádní vozidla pohánějí vznětové motory o výkonu okolo 370 Kw (500 HP) se samočinnými převodovkami. Podílela se úspěšně na operaci Pouštní bouře i při pomoci v Bosně.

Civilní produkci Oshkosh tvoří zejména vozy pro stavebnictví, ropná pole, hasičské speciály a záchranářské vozy, sněžné pluhy (série H,P). Mohutné hasičské a záchranářské vozy slouží na letištích 40 států USA( série T.TI a Phoneix). Další, velmi zajímavou konstrukcí jsou domíchávače betonu s motorem vzadu a výpustí vpředu, což umožňuje přesné dávkování betonu na určené místo. koncem 70. let se objevily také autobusové podvozky Oshkosh, v 90. let přibyly přívěsy a návěsy, komunální nástavby (MC Neilus) atd. K nejnovějším technickým řešením patří patentované nezávislé zavěšení kol MTTR a elektronické řízení všech kol ALL Steer, Oshkosh má také servisní technickou službu, která pracuje 24 hodin každý den.

Sterling - zrození nové hvězdy

Společnost Sterling Truck Corporation vznikla 1.1. 1998, odkdy je také součástí koncernu DaimlerChrysler AG spolu s další značkou Freightliner, pod jejíž křídla byla zařazena. Společnost vznikla vlastně jen přejmenováním Fordovi divize těžkých užitkových vozidel z Ford Truck na Sterling. Společnost Sterling sídlí ve Willoughby(Clevenland, Ohio) a výroba zásadně inovovaných typových řad ford byla zahájena v nově rekonstruované továrně Freightlineru v kanadském St. Thomas(Ontario).

Logem společnosti je stylizované stříbrné S v původním oválu Ford, navržené tak, aby nebyla nutná změna výlisků a odlitků. Výrobní program zahrnuje užitkové automobily amerických tříd 6( 8,8 tuny až 11,8 t), 7 (1,8 až 15 t) a 8 (15 tun a více). Tyto automobily jsou určeny pro rozvážkový, dálkový a staveništní provoz. Nadále se již nepoužívají motory Ford, ale motory specializovaných výrobců (Caterpillar, Detroit Diesel apod.) a v blízké budoucnosti mají být zavedeny motory Mercedes-Benz řady 900(Atego), podobně jako unifikované převodovky, nápravy apod. obchodním záměrem je prodat nejméně 20 tisíc užitkových vozů Sterling ročně, což ovšem bude vzhledem k nepříznivým podmínkám především na americkém trhu velmi těžké. výrobní program představují tři typové řady, z nichž druhá a třetí v programu divize Freightliner dosud nebyly. sterling A - Line (Convential Tractor) jsou kapotové silniční tahače pro dálkový rozvoz třídy 8, odvozené od Fordu Aeromax, s obytnou budkou o délce 2,87 resp. 3,10 m. jsou poháněné motory Caterpillar, Cummins nebo Detroit Diesel o výkonu přes 365 Kw (500 HP). Budky s lůžky jsou v provedení AeroBullet, FlatTop nebo ve špičkovém provedení Silver Star. Novinkou je řada L-Line, rozvážkové, skříňové a valníkové nákladní automobily, sklápěče pro staveništní provoz a zvláštní užitkové automobily pro regionální provoz, tříd 6 až 8, většinou s motory Cummins (155 až 367 Kw), další vývoj typů Ford L7000 až L8000 a L9000. Kapotové budky mají délku 2,57 až 3,10 m. nejmenší L/LT 7501 lze v USa řídit s řidičkským oprávněním jen pro osobní vůz. Třetí řadu tvoří Sterling Cargo, také z Evropy známá konstrukce Ford(jezdí i u nás), která se ovšem pro severoamerický trh vyrábí v Brazílii. Jsou to užitkové automobily tříd 7 a 8, poháněné motory CumminsDiesel s el. vstřikováním paliva a s celkovou hmotností 11 až 15 tun(typ SC7000) resp. 24 t(SC8000), určené pro městský a příměstský rozvážkový provoz. převodovka je 5-stupňová s přímým řazením nebo 4-stupňová, samočinná.

Společnost DaimlerChrysler tak chce se svými 3 značkami( k Freightlineru a Sterlingu přibyl nedávno kanadský Western Star) ovládnout většinu amerického trhu, naštěstí však pro zdravou konkurenci jsou jim zdatnými soupeři značky koncernu PACCAR(Peterbilt, Kenworth) či nezávislí výrobci jako International, OSHKOSH atd.